_

 Když si člověk jen tak odpoledne po škole sedí doma, za oknem je jeden z prvních jarních dnů, všude kolem poletují ptáci a po ulicích se v láskyplném obětí potulují páry, tak mně to nedá a musím přemýšlet nad tím, co je momentálně smyslem mého života... Na první pohled by měla být otázka vyřešena během pár sekund... ONA. Na druhou stranu, proč jsem tedy teď doma, zatahuji závěsy, odřezávám to jaro venku a zatemnělým pokojem proplouvá Something I can never have v doprovodu Hurt a This will make you love again? Proč je tak snadné najít na všem ty špatné věci, přičemž ty dobré vyplouvají na povrch až potom, co je ztratíme? Nejsem si tak úplně jistý, do jaké míry je tohle všechno způsobeno mnou... zdali vůbec... ale pořád je lepší doufat, že je vlastně vše fajn a já to jen zveličuju, než aby bylo vše špatně a já už s tím nemohl nic udělat...