Aftermath

Vše by mělo být jinak, ale je to až moc stejný. Nicméně, co se událo a neudálo v tomto týdnu:

Nejdřív jsem se stal hercem v klipu a mám nakročenu na dráhu světoznámýho týpka z videa! Motivace proč točit to, co se točilo (a výsledek bude venku snad prvního srpna) je trošku sporná a rád bych si namlouval, že to mělo jiný než čistě dětinský důvody. Nicméně co bude rozhodující budou dopady. Ty už by mohly bejt trochu dalekosáhlejší. Za což bych byl rád.

Potom jsem se vydal na velkej nákup. Sluchátka odešla do věčných lovišť a jelikož 60% lidí dává přednost světu bez sexu před světem bez hudby (co to je za blbost?), tak jsem si musel pořídit nová. Aspoň už vím, že mocca není černá. Když už jsem zběsile utrácel, tak mě napadlo, že když teď nemůžu plavat (a bez brejlí stejně nevidim na všechny ty skoro nahý holky), tak začnu běhat. Šup do košíku s botama na běhání. Někdy si řikám, že svět už nemůže bejt víc absurdní.

Krom běhání, točení klipu a hromady utracenejch peněz jsem se konečně dokopal k hledání brigády na pokrytí nákladů na Berlín aneb v srpnu mě budou kurevsky bolet nohy. Taky (ač to nechci zakřiknout) se mi rýsuje alespoň částečně samostatné bydlení. A bude to blízko do menzy.

Asi se možná jen něco mění. Pevně doufám, že ne k horšímu.