Jack Sparrow ist auch dabei

“Cause we come too far

To give up who we are”

Když se data slévají a já mám po středě sobotu, tak to rozhodně značí něco hodně zajímavého. Posledních pár dní jsem měl netradičně moc času rozjímat nad smyslem života, vesmíru a vůbec. Jak za střízliva, tak pěkně s cigaretkou. A zcela překvapivě jsem nezjistil nic. Teda krom toho, že všichni žijeme dost podobný životy; ještě aby ne, když každodenní realitu sdílíme. Ty životy jsou krátký, moc krátký na to, aby člověk pořádně věděl, co chce. Taky moc krátký na to, aby někdy dosáhl všeho, co chce. Jsou smutný i veselý, ale většinou je to jedno. Dokud jsou prožitý, tak ani tolik nevadí jak.

“How come everything hurts when nothing lasts?”

Co to znamená? Sám ani nevím, další chaos. Hlavolam. Kognitivní relativismus. Snažil jsem se o zakuklení. Přenést se od chlapečka někam trochu dál. Asi ještě úplně nevím jak, nevidím ani obzor, ani za něj. Čím víc nad tím přemýšlím, tim víc tomu nerozumím. Asi bude něco špatně v logice, které má vést k cíli. Nebo možná v samotné premise toho, že jsem chlapeček. Svět nejde zredukovat na kategorie dětinský a nedětinský, dospělý a nedospělý. Lidi se chovaj úměrně svému věku, někdo víc a někdo míň, ale věk není poměrová proměnná, možná ani intervalová. Nejsem si jistej, jestli je to dětinská obhajoba nebo skvělá myšlenka.

Garden Party '14

To mě opět přivádí na začátek. Když se o něco snažím, ale to něco je jen přelud, co ze mě potom je? Když naruším sebenaplňující se proroctví a zjistím, že jsem se vlastně nesnažil o nic. Pořád mě to změnilo. Pořád jsem to ale já. Rozbil jsem hranice reality, ale co je za ní? Nedokážu ani popsat, co se děje se mnou, natož se světem kolem mě.

“Scratch the words with false inspiration”

Trochu si teď libuju v tom chaosu kolem sebe a v sobě, zároveň ho ale nesnáším. Moje starý já je definitivně pryč, ale já ho nechci pustit, vzpomínky jsou tak lákavý a sny tak živý. Dokud se neodprostím, tak se budu věčně motat v kruhu a nevědět, co dál.

Každopádně to jsem trochu odběhl od tématu. Posledních pár dnů bylo super, chlapečkovsky super, to určitě, ale co je na chlapečkovství špatnýho?

“It's gonna be who and me...”